338

Henriikka Tavi

 

Ale já nepíšu, abych se tě pustila, píšu,

abych se tě udržela. Možná taky toužíš po doteku,

i když už ani nejsi. Možná je ti zima,

i když už ani nejsi. Možná je ti zle,

i když už nejsi. I když už nejsi,

já ti píšu. Pamatuju si, jak vypadáš.

 

Pamatuju si tak málo věcí.

 

Henriikka Tavi: Toivo. Teos, 2011.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s