Saila Susiluoto
Pohádka o řece Ounasjoki
Chlapec nevstoupí do řeky, aby si to jen zkusil, nechce pít vodu, ale žíznit, protože chlapec je mužem už při narození, tak jako muž je chlapcem stále. A chlapec si kolem sebe omotá ručník, je to marimekko, tak jako všechno tehdy, tehdy byly na světě jenom pruhy. Tehdy bylo správné a špatné na stejném plátně, na balkónech se třepetaly markýzy, červená a bílá, červená a bílá. Tehdy se chlapec otočí a řekne: svoboda je vítr, člověk jeho zvonek, vybírá si ze svobody jen ždibek.
Saila Susiluoto: Siivekkäät ja Hännäkkäät. Otava, 2001.