352

Saila Susiluoto

Pohádka o řece Ounasjoki

Chlapec nevstoupí do řeky, aby si to jen zkusil, nechce pít vodu, ale žíznit, protože chlapec je mužem už při narození, tak jako muž je chlapcem stále. A chlapec si kolem sebe omotá ručník, je to marimekko, tak jako všechno tehdy, tehdy byly na světě jenom pruhy. Tehdy bylo správné a špatné na stejném plátně, na balkónech se třepetaly markýzy, červená a bílá, červená a bílá. Tehdy se chlapec otočí a řekne: svoboda je vítr, člověk jeho zvonek, vybírá si ze svobody jen ždibek.

 

Saila Susiluoto: Siivekkäät ja Hännäkkäät. Otava, 2001.

 

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s