355

Sanna Karlström

*

Vzala jsi druhé ucho tašky,

zeptala se, jaká byla cesta,

a já byla šťastná.

Přikyvovala jsem, jako by vlak ještě dál klapal,

i když jsem měla celou cestu oči zavřené

a představovala si opačný směr.

Ten večer jsme seděly rozradostněné,

v oknech krajina,

a já mluvila jako holčičky,

ječivě a ostře jako houkačka lokomotivy.

Sanna Karlström: Taivaan mittakaava. Otava, 2004.