96

Marja-Liisa Vartio

Sen dítěte

Je noc.
Je černý dvůr.
Je dům se světlými stěnami.
Ve světnici dítě spí.

Zpoza jezera se vítr zvedá.
Probudí strom na dvoře
a ten vstoupí dítěti do snu.
A rozrůstá se a šumí.

Střechy nebes už dotýká se svou korunou,
kolem země své větve roztahuje,
a dítě uvidí:

na větvích stromu je kostel, dům,
kráva, ovce, kůň,
kokrhající kohouti,
a na jedné větvi
je stejný švec,
který včera na lavici ve světnici
dítěti botky vyspravil.

Nezpívá matka,
ani kostelní varhany, ani andělé,
nezpívají jako na dvoře strom listem oděný.
A dítě ví:

nespadne střecha země,
nezbortí se na ni její okraje,
když podepírají je
větve stromu na dvoře.

Marja-Liisa Vartio: Runot ja proosarunot. Otava, 1967.