90

Helvi Hämäläinen

Laponské bílé noci

I

Bílá noc porodí stříbrooké zvíře,
prastaré stromy odumírají,
muž umře, dýku v srdci.
Kdosi vrazil do prkenného kříže hřebík, přednesl zaříkávadlo krve,
zaříkávadlo spouštění krve.

Rudě se zvedá bronzová zář,
ženě dojde mléko, panna začne krvácet,
oko ohně a vlka žhne,
ptačí krev, mužova krev, krev dívky nevinné tečou.
Bílé květy mění se v červené,
oheň je led, led je oheň,
člověk dostane podobu bílého zvířete,
svedená panna mění se ve vážku.

Bílá noc porodí stříbrooké zvíře,
kameny zvoní,
v ptačí krev, v krev květin mění se panenská krev.
Nekřtěné dítě opečovává rozvrkočená dívka,
krev nekřtěného smísí se s krví měsíce,
ptačí krev, krev ze rtů umírajícího.

Nestane se křesťanem.

Za bílé noci svěcená voda dopadne na zem, aniž se dotkla
hlavy křtěnce.
Ve vzduchu září koruny bláznivých nevěst.

Helvi Hämäläinen: Sukupolveni unta. WSOY, 1987.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s