Helvi Hämäläinen
Laponské bílé noci
I
Bílá noc porodí stříbrooké zvíře,
prastaré stromy odumírají,
muž umře, dýku v srdci.
Kdosi vrazil do prkenného kříže hřebík, přednesl zaříkávadlo krve,
zaříkávadlo spouštění krve.
Rudě se zvedá bronzová zář,
ženě dojde mléko, panna začne krvácet,
oko ohně a vlka žhne,
ptačí krev, mužova krev, krev dívky nevinné tečou.
Bílé květy mění se v červené,
oheň je led, led je oheň,
člověk dostane podobu bílého zvířete,
svedená panna mění se ve vážku.
Bílá noc porodí stříbrooké zvíře,
kameny zvoní,
v ptačí krev, v krev květin mění se panenská krev.
Nekřtěné dítě opečovává rozvrkočená dívka,
krev nekřtěného smísí se s krví měsíce,
ptačí krev, krev ze rtů umírajícího.
Nestane se křesťanem.
Za bílé noci svěcená voda dopadne na zem, aniž se dotkla
hlavy křtěnce.
Ve vzduchu září koruny bláznivých nevěst.
Helvi Hämäläinen: Sukupolveni unta. WSOY, 1987.
Runoo1 