83

Olli Sinivaara

 

První mrazivý den, jako by zem a smysly
zalili betonem. Moře však udeří do očí,
nenadále jako vždy, tyrkys vše zahltí.
Divím se tomu, odkud světlo přichází, že ho stačí.
Vlny jen valounky, drobné jako kamínky do kapsy.
A přesto krajina, která se v tom oslnění otvírá, je mocná,
její písek balvany a kapky protáhlé vlnky.
Musíme si udržovat víru, že léto je docela blízko,
na svém místě, tak jako srdce a jeho vzpomínky.

 

Olli Sinivaara: Valonhetki. Teos, 2009.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s