Eira Stenberg
V muži je jeskyně
z níž vzešel.
On o ní neví.
Není to děloha, je kamenná,
místo, kam se vrací,
aby se ukryl před ženou,
která spí schoulená v jeho nitru.
Muž si v ní uchovává zbraně,
nehty a zuby,
raný obraz svého pohlaví,
chodí tam snít
zkroucený jako housenka
bradu u kolenou.
Když se žena vzbudí,
muž polekaně vyskočí
a netuší, kde se to ocitl.
Spatří ňadra a dělohu,
ikonu těla jako okno nebes
a krémové bažiny klínu,
bezzubou záhadu žízně
a perleťovou pilku hladu,
zuby a krev.
Eira Stenberg: Halun ikoni. Tammi, 1997.
Dostupné na: www.electricverses.net