62

Kaarlo Sarkia

Uprchlá

Miloval jsem tě?
Jak mám to jen tušit?
Chvěl jsem se, když
opouštělas mou duši.

Vím: když odešla jsi,
ne bezdůvodně.
Nemožno zakázati
nevyhnutelné.

Odrhnula ses, duše mé
nejniternější rouško.
A ty, neustálas ten pohled,
prchla jsi, muško,

hlavolamu temného
zalekla jsi se:
před tebou noc černočerná
rozevřela se,

tmavou propast
hlubokou mnoho mil
uzřelas – prchlas
před výjevem nelidským.

Miloval jsem tě?
Jak mám to jen tušit –
chvěl jsem se, když
opouštělas mou duši.

 

Kaarlo Sarkia: Runot. WSOY, 1945.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s