Pentti Holappa
25. října
Sníh je jen proto, aby voda zbělela
a země zaoblená jen, aby šla přehlédnout.
Tak pravím, otevřu oči a vidím, ale
předpokládám, že nejsem hlasem většiny.
Brzká zima, tady, skoro na polárním kruhu.
Zvůli počasí nejde vysvětlit, není potřeba.
Dům je ústředně vytápěný, a to je útěcha.
Descartes si myslel, že Bůh myslel skrze něj.
Adié těm, které miloval a miluje. Mysl
je totiž otevřená jako dřevěná kůlna,
z níž někdo včera v noci vyšel a nezamkl.
Vymrzlý pes se tam ukryl do slámy.
Skutečnost sebe samu nevysvětlí, ani není,
ale kurážná vrána létá nad studenou vodou
a loví bytí. Namáhavými údery černých křídel
odklidí na chvíli prostor pro vjemy.
Čas je geometrie. Planeta zastaví, vědomí
se vypne navěky. Přeruší se páteř dne a
vrány pomalý let. Vymrzlý pes zmizí.
Boží instrument, Descartes, zalituje svých slov.
Pentti Holappa. Dostupné na: www.electricverses.net