Katri Vala
Černý bůh
V lese chrám z červeného kamene.
Jeho bůh, černý a opuštěný,
vábil mne za temných nocí naříkaje.
Jako ve snu jsem kráčela.
Jako ve snu stoupala do černých schodů.
Jako ve snu putovala do ponurého chrámu
a roztřesena před boha předstoupila.
Ach, nyní již nemohu utéct!
Každé noci bůh za mnou sestoupí
ukrutný a nádherný.
Přes den mne vězní oči
jako rozžhavené okovy,
a v bolestné rozkoši
před ním hořím
jako slabý plamínek obětní.
Vala, Katri: Kaukainen puutarha. WSOY, 1924.
Runoo1 