7

Eeva-Liisa Manner

Do ticha lesa

Jsem jako hloupý los
který vidí ve vodě svůj odraz
a myslí si, že se utopil.

Nebo co si myslí?
Možná tam vidí druhého losa.

V tom ale není moc velký rozdíl.
Musím se stát tím čím jsem
ne tím čím si myslím že jsem
nebo čím bych být chtěla;
a ani tím čím jsi ty (nebo ten druhý);

tohle mé stávání se je pomalé svlékání:
zanechat oděv osobitosti
na břehu pospolitosti a plavat,

musím vždy plavat přes, vždy ke druhému břehu;
jednou už jsem zahlédla svůj anonymní stín
jak šplhá nahoru po srázu
a mizí do ticha lesa, bez návratu.

 

Eeva-Liisa Manner: Kirjoitettu kivi. 1966. In: Kirkas, hämärä, kirkas. Kootut runot. Tammi, 2008.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s